První cestování s miminkem: Osvědčené rady a zkušenosti pro rodiče prcka do 11 měsíců

Cestovat s miminkem je rozhodně možné. Ne vždy je to lehké nebo zábavné — někdy jen doufáte, že přežijete cestu ve zdraví. Jindy zase miminko prospí celý přesun a vy máte čas dívat se z okna, nebo si v klidu pustit oblíbené video v telefonu.
Za nás ale platí jedno: když cestu přizpůsobíte miminku, jde téměř všechno. A díky tomu můžete společně objevovat svět. A to je přece skvělá motivace, co myslíte?

Výhody cestování v prvním roce života

• Plné kojení = svoboda. Do půl roku jsme nemuseli řešit stravu, sterilizaci ani příkrmy.

• Malá miluje pozorovat svět. Vidí různé lidi, jazyky, kultury. Doufám, že díky našim cestám bude mít blízko k různorodosti a bude mít úctu ke všem lidem bez rozdílu 🧡.

• Miminka přitahují pozornost. V zemích, kde děti milují, se s vámi chtějí místní bavit, i když zrovna neumíte jejich jazyk. A když jste zvědaví jako my, nutí vás to naučit se alespoň pár základních frází.

• Vzpomínky pro nás rodiče. První dotek písku, "koupání" v moři… Tyto okamžiky zůstanou hlavně nám 🥹.

• Rodina pospolu. 

• Doprava zdarma nebo levnější. Ve vlaku kočár zdarma, u nás MHD zdarma pro kočár a doprovod, v letadle neplatíte do 2 let věku klasickou letenku. Nutno ověřit u konkrétní letecké společnosti. Ryanair ti vypálí poplatek 25€ jednosměrně.
  

Jak vybrat vhodný čas na cestu

• Před delšími cestami jsme dělali malý "trénink", o kterém píšu zvlášť  TADY.

• Většinu cest jsme plánovali podle spánků naší malé.

• V prvních měsících jsme se snažili, aby byla co nejméně v autosedačce — ne vždy se to podařilo.

• Ptáme se i sami sebe: jsme na cestu připraveni my?

• S nemocným prckem bychom znovu necestovali. Slabou rýmu zvládla, ale je to na zvážení každého rodiče.

• Plánování cest přizpůsobujeme také práci — někdy to vyjde, jindy cestu pojíme se státními svátky. 

• Sledujeme počasí — malá ani Martin nemají rádi horka. A extrémní zima také není ideál.

Jaké jsou možnosti dopravy a co čekat

Auto

První jízda byla hororová — miminko celý čas řvalo. Nejspíš šok. Pro ni i pro nás. Od té doby se vztah k autosedačce zlepšil hlavně díky tréninku a rodičům, kteří to vydrželi a nevzdali se. Když je malá v autosedačce, má na sobě co nejméně vrstev. S výběrem autosedačky nám pomáhali v https://www.detatkocz.cz/, můžeme jen doporučit. 

V chladných měsících je pomocník fusak do autosedačky a vždy dobře utažené pásy (na to si musela zvykat). Když jedu sama, mám ji vpředu s vypnutým airbagem. Není to ideální, ale jinak byl velký křik. Teplota v autě cca 21–22 °C. A nikdy ji v autě nenechávám samotnou, ani když spí.

Obytňák

Poprvé jsme jeli, když měla malá skoro 6 měsíců. Měla tři spánky denně a ty jsme využili na přesuny.
Zbytek dne jsme vařili na odpočívadlech, kde ležela na dece a hrála si.
Čas v autosedačce jsem kompenzovala pohybem a cvičením.
Naše pravidlo: 1–2 cestovní dny = 1 den na místě v klidu.

TIP: Tvůj mindset musí být nastavený na pohodu. Nespěchej, nehrň. Nic ti nevyjde jak bys chtěl a dožene tě to. Prostě stáhni své nároky. Nejedeš závod, vezeš rodinu. 😊

Letadlo

Malá letěla poprvé ve 4 měsících - více ZDE, podruhé v necelých 10 měsících.
Rodiče s dětmi na klíně mají vyhrazená místa. Ta se ti zobrazí při výběru sedačky u nákupu letenky.
Dítě dostane speciální pás připojený k tomu vašemu. I pro ten dětský platí stejná pravidla. Použít při vzletu, dosedání a turbulencích.
Malou se vždy snažím kojit při vzletu i dosedání — funguje to perfektně.
Nejaktuálnější podmínky má vždy konkrétní aerolinka.

Vlak

Za nás top doprava. Malá jezdí od prvního měsíce. Ne vždy je vstup nebo výstup bezbariérový, naštěstí pomůže průvodčí nebo ochotný spolucestující. V některých spojích jsou zde místa vyhrazená pro kočárky (řazení vlaků zjistíš tady), jen přebalování je někdy výzva. Naštěstí necestujeme dlouhé hodiny a tak přebalím až v cíli. Ve sporťáku ráda pozoruje lidi, leze po sedačkách nebo svačí. 

Autobus

MHD používáme často. Výhoda v našem městě: kočár a doprovod zdarma. Ekologičtější než auto.
Místa pro kočáry jsou vyhrazená, někdy narvaná, ale je to jen pár minut.

Co si zabalit na cestu

Když odcházíme z domu, mám tašku, ve které je:

• doklady

• pár hraček

• moje "záchranná tyčinka"

• pití

• kapesníky

• dezinfekce

• přebalovací taška

Na delší cesty přidávám dezinfekční ubrousky.
Taky najdeš kompletní seznam věcí, které balíme pro prcka, ke stažení. Na vícedenní pobyty upravuji jen oblečení podle počasí. Seznam je univerzál na 2 dny, ale i na 10 denní trek. 
Jaro–podzim vozím v kočáru plážovou deku pro vyndání malé kdekoliv.
A když vše selže, mám nosítko.

Jak miminko během cesty zabavit a uklidnit

Co fungovalo nám (a kdy):

• černobílá leporela (od 1. měsíce dodnes)

• spinner (1–6 m)

• papírové kapesníky (5–8 m)

• chrastítko ze špendlíku (2–9 m)

• zrcátko (2–11 m)

• kousátka (3–9 m)

• miniatury krémů (3–11 m)

• kabelka (9-11m)

"cokoliv vytáhnu z kabelky" – hit aktuálně

Na delší cesty:

• samolepky (10 m+)

• přírodniny ze světa — kamínky, klacíky, kytičky, písek 

A samozřejmě prso, to zabere vždy.
Někdy musíme zastavit protože nic nezabírá. Jen to prso. 
A zpěv! Oba s Martinem zpíváme klidně desítky minut. Funguje to.

Spaní mimo domov

Začali jsme hotelem v Praze a zvládli to bez potíží.
Přistavená postýlka se nám nelíbila, tak spala s námi.
Od té doby spíme kdekoliv: u rodiny, v obytňáku, na glampu, někdy i pod stanem.
Všechno jde — nejvíc trpí naše záda, zvyklá na domácí matraci.
Malá spí vždy s námi. Co občas zlobí je šířka postele.

Tip: na Bookingu se dá dopředu zjistit šířka matrací i konfigurace lůžek. Zkontroluj si to, neboť se může taky stát, že budete všichni tři spát na 140 cm posteli 😅

A co strava?

Do šesti měsíců byla malá plně kojená, což nám cestování výrazně usnadnilo.
Začátky příkrmů jsme řešili podle možností — když to šlo, vařili jsme na místě, když ne, koupili jsme skleničku (minimálně).

V 11 měsících jí mnoho potravin, které koupíte běžně:

• bílý jogurt (ovčí, kozí)
• ovoce
  
• zeleninu
• pečivo

V restauracích většinou vyjdou vstříc a připraví maso či rybu bez soli — ale ne všude

Používáme i plnitelné kapsičky a svačiny připravujeme doma.
Na delších trasách někdy koupíme hotovou kapsičku nebo má malá sušené ovoce a zeleninu.

Závěrem
Čím víc cestujeme, tím víc si uvědomuji, že miminka nepotřebují dokonalý plán ani perfektní vybavení. Potřebují nás — náš klid, náruč, hlas a chuť objevovat svět společně s nimi. Cesty nejsou vždy jednoduché, ale přináší vzpomínky, které bychom doma nikdy nezažili.
A možná právě proto stojí za to vyrazit. I když jen na víkend, i když jen kousek od domu. Každá malá cesta je pro miminko velké dobrodružství… a pro nás taky.